Poslední Wartburg opustil továrnu před rovnými 25 lety
Letos v měsíci dubnu to je přesně čtvrt století od doby, kdy světlo světa spatřil poslední vyrobený automobil značky Wartburg. Pojďme si společně připomenout historii této německé automobilky, včetně jejího nejslavnějšího automobilu – modelu 325.
První Wartburg
Historie automobilů s označením Wartburg se táhne až do roku 1898. Tehdy společnost Automobilwerk sídlící ve městě Eisenach, věnující se původně výrobě bicyklů a zbraní, postavila svůj první automobil, který byl pojmenován Wartburgwagen. Jednalo se o dvoumístný otevřený vůz s dvoutaktním motorem o objemu 765 kubických centimetrů, který dokázal automobil rozpohybovat až k maximální rychlosti dosahující hodnoty 40 km/h. Nemůžeme ale tvrdit, že se jedná o pravou německou konstrukci. Vůz Wartburgwagen totiž ve své podstatě nebyl nic jiného, než přeznačený francouzský stroj Decauville z roku 1897. Název německého vozu byl odvozen od známého hradu Wartburg, ležícího nedaleko města Eisenach.
Na konci devatenáctého století byla automobilka Automobilwerk Eisenach již třetí největší společností svého druhu v Německu a zaměstnávala více než 1 300 zaměstnanců.
Nová éra pod názvem Dixi
V roce 1903 přišly nečekané ztráty a ve stejném roce vypršela společnosti práva k výrobě francouzských Decauville. Z těchto důvodů se rodina Ehrhadtů, jenž firmu vlastnila, rozhodla z vedení společnosti odstoupit.
O takto úspěšný podnik se samozřejmě kupci prali a od roku 1904 byla tato automobilka známá jako Dixi. Pod tímto názvem byl v roce 1907 představen model U35. Tomu dal šéf inženýr společnosti, Willi Seck, do vínku na svou dobu velmi silný motor o výkonu 65 koňských sil, díky kterému se mohl vůz pohybovat úctyhodnou rychlostí 85 km/h.
V průběhu první světové války se podnik, stejně jako většina ostatních firem, přeorientoval na výrobu zbraní a nákladních vozů. V roce 1919 se společnost opět navrátila k výrobě osobních automobilů, avšak byla omezena poválečným ochromením ekonomiky. To byl důvod, proč se společnost začala věnovat stavbě malých a levných vozidel, jako byl model DA-1 3/15, což byla německá verze známého britského Austina 7.
BMW přebírá žezlo
V roce 1928 značku Dixi dohnaly ekonomické trable a dny její suverenity byly sečteny. To ale neznamená, že by byla v Eisenachu ukončena automobilová výroba. Továrnu převzalo bavorské BMW a z výrobních pásů začaly sjíždět vozy s modrobílou vrtulí ve znaku. Během druhé světové války byly v Eisenachu vyráběny motocykly pro Werrmacht a letecké motory pro Luftwafe.
Po druhé světová válce se zde opět rozjela výroba vozů BMW. Do roku 1951 se jednalo o jedinou továrnu bavorské automobilky. Její mateřský závod v Mnichově padl totiž do rukou sovětům.
Sovětské kopírování mnichovské techniky
V roce 1952 se karta zcela obrátila. BMW se navrátilo do Mnichova a továrna v Eisenachu se stala majetkem východoněmecké vlády. Ta se rozhodla neinvestovat do nového vývoje a pokračovala ve výrobě modelů BMW 340, 400 a 327. Jediným rozdílem oproti originálu byla výměna modré barvy v logu společnosti za červenou a automobily nesly namísto názvu BMW označení EMW.
Teprve v roce 1954 byla společnost přejmenována na VEB Automobilwerk Eisenach a bylo tak ukončeno několikaleté parazitování na BMW.
Vrchol východoněmecké elegance – model 311
Významným rokem se stal rok 1956. V tomto roce představila automobilka na autosalonu v Lipsku zcela nový model s označení Wartburg 311. Jednalo se o čtyřdveřovou limuzínu s tříválcovým, dvoutaktním motorem o objemu 900 kubických centimetrů a výkonem 36 koňských sil. K dostání byl vůz i jako třídveřové kombi, dvoudveřové sportovní kupé, dvoudveřový nebo i čtyřdveřový kabriolet a dokonce i jako užitkový pick-up. Na vrcholu modelové řady stál sportovní vůz s označením Wartburg 313. Jeho kvality potvrdil zisk čestné ceny za eleganci na mezinárodním autosalonu v New Yorku.
Za dlouhou, desetiletou, dobu výroby modelu 311 sjelo z výrobních pásů téměř 260 000 exemplářů. Z toho více než polovina vozů putovala na export. Mezi nejvýznamnější odběratele patřilo Československo, Polsko, Švédsko a Finsko. Několik automobilů se ale dostalo i do zemí jako je Velká Británie, Belgie, Dánsko, USA a Západní Německo. Na tuzemském trhu o vozy projevovala velký zájem armáda i policie.
V roce 1962 byla zahájena výroba dalšího modelu. Šlo o model 312, který se chlubil výkonnějším agregátem o objemu 992 kubických centimetrů a výkonem 44 koní. Označení 312 platilo pouze ve vnitropodnikovém jazyce. Pro veřejnost byl vůz označován jako 311-1000.
Posledním zástupcem elegantně tvarovaných, oblých Wartburgů byl model 312/1 z roku 1965. Ten ač karosérií připomínal původní Wartburgy 311 a 312, byl postaven na nově vyvinutém podvozku, připraveném pro budoucí model 353. Tato platforma využívala, na místo příčných listových per, moderních vinutých pružin.
Legendární model 353
Rok 1966 se v Eisenachu nesl ve znamení příchodu zcela nového modelu, který můžeme bz přehánění označit za legendu.
Model 353 disponoval opět tříválcovým dvoutaktním motorem 992 kubických centimetrů s výkonem 49 koní, později byla k dispozici i varianta s výkonem 56 koňských sil. Točivý moment obou variant motoru dosahoval hodnoty 98 Nm. Silnější varianta patřila mezi nejoblíbenější automobily východoněmecké policie. Zejména všudypřítomná tajná státní policie, známá jako Stasi si výkonné Wartburgy velice oblíbila.
Jak jsme si připomněli výše, původní Wartburg 311 byl k dostání až v jedenácti možných karosářských provedeních. Zato jeho nástupce byl nabízen pouze jako čtyřdveřový sedan a kombi. Varianta s plátěnou stahovací střechou se sice do výroby nakonec dostala, ale většina z nich putovala k policii a armádě.
Wartburgy se staly oblíbené i na našem území. Praktičností posedlí Češi si libovali nad nebývale velkým zavazadlovým prostorem. Dalším benefitem byla i snadná údržba a vysoká spolehlivost.
První omlazení po dvaadvaceti letech
Od roku 1966 až do roku 1988 se vyráběly Wartburgy 353 prakticky bez jediné změny. V roce 1988 prošel model výraznou modernizací. Automobilka začala odebírat nová, čtyřtaktní motory s objemem 1,3 litru od Volkswagenu. Změna motoru měla za následek přepracování celého podvozku i karoserie.
Konec východního bloku = konec Wartburgu
Bohužel pro automobilku se ukázalo po pádu Berlínské zdi, že automobilka není schopna konkurovat svým západoevropským soupeřům, využívajícím moderní způsoby a technologie výroby automobilů.
Ve středu 10. dubna 1991 opustil automobilové závody v Eisenachu poslední vyrobený automobil s označením Wartburg. Zaměstnanci bývalého Wartburgu si ale nemuseli zoufat. O několik měsíců později se v tomto městě otevřela nová, moderní továrna Opelu, kde většina z nich zúročila své zkušenosti.
Pokud započítáme všechny modely vyráběné v továrně Wartburgu od založení až po zánik, získáme číslo 17. Tolik modelových řad zde bylo vyprodukováno, a pokud sečteme počet všech automobilů, kterým zde byl vdechnut život, získáme číslo 1 837 708 kusů.